moc.moc toho je.

30. ledna 2010 v 21:18 | marlow* |  píše ..
28dní...srala jsem tu na to 28dní.proč?
je to v podstatě měsíc.nevím, nebyla nálada, nechtělo se mi to všechno psát.popadly mně chvíle, kdy prostě člověk myslí, že mu nepomůže už ani vypsat se.můžete akorát zalízt do postele s nějakou tou tématickou hudbou a nostalgicky pouštět slzy do polštáře.
mám se skvěle a na druhou stranu.když popíšu poslední čtyři dny-naprostý masakr.byl to maraton a myslím, že teď na nějakou tu dobu budu na akcích preferovat kofolu.no jo, míchat se nemá.ale řekněte, když ve středu slaví osmnáctiny vaše nejlepší kamarádka, ve čtvrtek skvělej kamarád a v pátek slavíte vlastní narozeniny..to se prostě zapít musí.a ano, třetí den byl kritický.už jen pro to, že v místě naší oslavy byl zátah a páni policisté si nás opravdu vychutnali.ale co mi udělají když jsem plnoletá-mně nic!
mám se fajn.ve středu jsem se chovala ještě slušně.ve čtvrtek jsem namíchala nějaké to pivko,frisco,cigarety,trávu a nějaké panáky.fakt si nezapisuju co přesně piju.ale bylo fajn,po menší krizi s NÍM jsme protancovali zbytek večera a já se výborně bavila jako jeho kamarádka.kdo mohl tušit že při cestě domů zachráníme týpka před umrznutím a nakonec spolu skončíme jak jinak než u nás v baráku. záda mně bolí ještě teďka a odnesla jsem si parádní značkovou mapu na krku v podobě ohromného cucfleku,který ted musím neustále schovávat.ale i tak to bylo fajn.a přesto co všecko se mezi námi stalo nestalo,to že je mezi námi určité pouto ale on je zavázán někomu jinému a já to neberu jinak než jako nezávazný flirt a "noc kdy si užívám", to bylo fajn.jo bylo.byla to totiž přesně jedna z těch chvil, kdy jsme na našem společném obláčku a neexistuje nikdo jiný než my dva...
včerejšek-dnešek (pátek-sobota) komentovat nebudu.po tom zátahu jsme to výborně oslavili, namíchali tolik kombinací alkoholu, že jinak už to ani dopadnout nemohlo.akce perfektní ale už ani nevím jestli to všecko za to stojí.opět se projevily pády mých skoro neexistujících zábran a všechno se rozjelo.a protože jsem dosáhla čeho jsem chtěla, přestalo mně bavit hrát si, omrzel mně a teď ho nemůžu vystát.proč?nevím,je to ještě dítě...a když se na to koukám zpětně,nevím co mně na tom bavilo, je to totiž dost stupidní.
je mi zle.
mám zvláštní náladu, takovéto jako když se něco povede, povede až moc a člověk v tu chvíli ani nevnímá co je špatně, pak bum a dojde ti to.nevím nemá cenu to řešit:)
spíš je mi takové nějaké smutno.po nějaké době se mi dostalo určitého fyzického kontaktu a já si znova připomněla jak mi chybí doteky, polibky do vlasů a ono tiché šeptání do ucha.a asi proto hraju na všechny strany a snažím se z toho vytěžit co nejvíc.a i tak jsem musela odmítnout "P", protože je to kamarád a chodit s ním nemůžu.nejsem holka pro něj,to co dělám si on nezaslouží.a nebudu ve vztahu jen ze soucitu.ted jen budu muset přežít těch sedm lekcí v tanečních a prodlouženou.

a já si zpívám.je mi smutno.a nevím proč.celé je to smutné.

až rozpustíš si vlasy,
zítřek bude tmou, asi.
jednou je budu česat já,
jsou plný krásy..

občas stačí fakt málo, aby se ti nálada zbortila jako domeček z karet...že?

Zatim mi nikdo nevěří,
mý vzdušný zámky u dveří.
Jen ty jsi na oko smutná..
A co mám dělat, když jsme tři?
ty jsi ta co s láskou nešetří.
ty jsi ta na oko smutná..

a přesně tohle platí.na oko smutná.jiná?divoká.já vím.jak to napsat.nedá se to popsat.když ti něco chybí snažíš se toho dosáhnout.a když se nedaří, člověk zkouší všemožné jiné cesty, náhrady.snění.

Jsme dva různý světy,
dvě míjející se planety.

možná?přece jen jsme si tak moc podobní až je to děsivé.máme tolik společného.znáš mně jako nikdo jiný.tak moc jako nikdo jiný.a já z toho mám, ne poprvé, strach...


(všechno co se objevuje v článku je realita.čistá realita.moje realita.nemluvím o jedné osobě, nýbrž o více osobách.aby bylo jasno, tedy o jedné, druhá je označena jako "P" a zbytek v množném čísle je všeobecný.omlouvám se, je to dlouhé.ale mám pocit, že je nutnost to napsat)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °°ChoCha°° | Web | 30. ledna 2010 v 23:23 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi zpět :).. neskutečně moc... chyběly mi tvoje články...
Jinač koukám, že si to měla hektické. Ale ono to chce občas si takhle užívat... ne přepísknout ale pořádně to rozjet... nevím sice o koho jde... jestli o Untrue nebo Radima.. nebo jesi o někoho dalšího... ale je dobře, že to bereš jen jako flirt...
jinak k té náladě... docela to chápu... šak ono to přejde ;).. uvidíš :)..

2 Ta citlivá | Web | 31. ledna 2010 v 13:48 | Reagovat

Konečně jsi zpátky :) Nevím co na to říct. Asi je fajn si takhle užít. No ovšem nemíchat :) Ale chybami se člověk učí :)
Ou, docela zajímavé.. Ale dobře že sis uvědomila riziko.. V tom stavu by to některým nedošlo..

3 pan Nedostižný | Web | 1. února 2010 v 16:27 | Reagovat

silný článek..
apřesto tě chápu,mám taky jedoho člověka co o mě ví tolik,ž už to nemůžu snést,o to horší je myšlenka na to když se pohádáme co všechno může udělat..jak mi může zničit život...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama