Únor 2013

nechápu to..

19. února 2013 v 23:19 | B.
nechápu jak může být něco, co člověka baví zároveň tak strašně vyčerpávající.. jak může něco tak psychicky ničit člověka, přitom ani není pořádný důvod.. ale ono se to vždycky sejde jedno s druhým a asi to dohromady potom stačí.. nějak to přestávám zvládat, asi na tyhle situace prostě ještě pořád nemám..
mívám pocit, že když jsem spokojená, vždycky se to něčím musí pokazit. na jednu stranu si říkám, jaké já mám oproti ostatním štěstí, na druhou zase, že na tom vlastně nejsem ani tak moc jinak než jiní lidé..
a koho to vlastně zajímá? nikoho. jdu raději spát. nejsem schopná ani rozhodnout o stupidních věcech ohledně mých dvou chlupatých spolubydlících, jak mám být jednou schopná rozhodovat o sobě a třeba i někom jiném?


"to nemůžeš pochopit, je ti dvacetjedna, ty nemůžeš mít žádné problémy.." jasně. dobrou.

B.

naposledy!

11. února 2013 v 21:52 | B. |  píše ..
dneska to bylo naposledy, co jsem se snažila někomu vyjít vstříc, něco nekomplikovat, snad pomoct a být ochotná. myslím tím v práci. vím, že mi tahle naštvanost možná vydrží jen chvíli a pak mě to přejde. ne možná, ale určitě. ale teď už jsem si vážně řekla A DOST! protože dneska jsem se opět přesvědčila o tom, že i když se snažím, jsem ochotná a vyhovím někomu, stejně je mi to k ničemu a každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. takže už nic vyměňovat nebudu, pokud nebudu muset a už vůbec nebudu kvůli něčí potřeby ustupovat ze svých plánů..
moje dvě ušadla chlupatá jsou nejspíš nemocná. amálku jsem neustále sledovala kvůli nadměrnému pití, teď má rozhozené zažívání a skorosrajdu.. chuděrka moje. heřmánkový čaj na úlevu pít moc nechce, tak musí vydržet na dietě, dokud ji to nepřejde. olivka dneska celé odpoledne propčikala, tak snad jí jen něco dráždilo v čumáčku a nebude nemocná, to by bylo na další antibiotika v injekci.
někdy mě fakt dost překvapuje, jak někteří lidi můžou být hodní a jak jiní zase zlí.. stejně jako jiní, já umím oboje. takže za to, jak byla jedna slečna na jednom internetovým obchodě zlá na mě, tak já teď budu zlá na ni a už je nahlášená adminům. svoje peníze zpátky nejspíš nedostanu, ale aspoň už nebude moct podvádět nikoho jiného, ale asi jsem nebyla jediná, očividně stihla okrást víc lidí.
jen co se zbavím toho otřesného nachlazení/zánětu dutin/nebo co to vlastně je, začnu zase cvičit. M. mi slíbila, že budeme chodit na spinning, na kobyle odjezdím cca 3x týdně a K. mě určitě donutí chodit hopsat na balonech, snad i bazén, uvidíme. vždycky si toho tolik plánuju a nakonec sliby chybi zlatá rybko.. achjo.
pořád mám ten pocit, divný, bojím se. co mám dělat. achjo2..
B.

občas to přijde.

10. února 2013 v 23:36 | B. |  píše ..
takový ten pocit, kdy máme z něčeho strach.
a napsal mi "brácha", zase po x-měsících, a hned na to, že semnou končí. já to chápu. vážně už jsme si poslední roky neměli co říct, každý měl jiný zájmy, napsali jsme si jednou za rok a zbytečně si zabírali místo v přátelích. ale on byl jednu dobu opravdu můj přítel..
začínám si myslet, že je to vždycky vážně jak naschvál. stres v práci, začnu chodit do školy, něco se mi nepovede, jsem nemocná a už jsem z toho v háji. teda, zatím ne, zrovna v tomhle momentě jsem se rozhodla, že se tím nenechám pohltit. že si toho divného, sem tam příchozího pocitu nebudu všímat, protože ten mám vrozený, je tady odjakživa a vždycky mi toho hodně zkazil - nebo mě před hodně věcma zachránil? já vám nevím..
co se týče mého cvičení - bod mrazu. zatím jsem se v tom trochu zklamala. cvičila jsem, a když jsem byla na konci 1 levelu tak jsem onemocněla, dala jsem si dva dny pauzu, pak jsem dva dny cvičila a na to dostala 4denní problémy se žaludkem. jo, asi se vymlouvám, ale nebylo to příjemný. tak jsem přestala, že až budu fit, začnu znova. nějak jsem se úplně nedokopala, ale už budu muset. jen co zase přestanu mít osmatřicítky..
někdy si říkám, kdy zase přijde okamžik a napíšu něco fakt smysluplného? - ehm, i když, kdy já něco takového napsala..

B.